Pamatuji si, jak už ve školce dětí dokázali být kruté k jiným dětem jak , jsem se štítili chlapečka jež měl usoplený nos a jak jsme s jekotem od něj utíkali a byli jsme na něj zlí . Pamatuji s,i jak jeden chlapeček druhému rozsekl hlavu motyčkou na pískovišti , protože mu nechtěl půjčit kyblíček … Ano všichni známe alespoň jednu takovouto situaci . Pak děti rostou a my se snažíme jím vtlouci do hlavy že, citlivost , soudnost zkrátka emoční rovinu je to co by měli začít používat. Učíme je volit slova, být trpělivý a zároveň chceme, aby se v nich vytvářela osobnost. Jednou jsem byla svědkem, kdy jedna maminka dala par facek svému hyperaktivnímu synovi, jež ji psychicky deptal se slovy " já ti tu blbost z hlavy vytluču" a dala mu na zadek, bylo to úsměvné, jak v zoufalství člověk tvoří věty, aby dali dětem impuls, že za každou neuváženou věc si ponese odpovědnost.
Své děti jsem občas plácla, ale nikdy je nebila, snažila jsem se na ně jít od lesa a přivést je k onomu prozření, pak ale nastala doba odloučení a protože se manželství rozdělilo, vypukla válka v plném proudu, začala přetahovaná , všichni známe, jak to vypadá když se pere špinavé prádlo, co však hůř, když se rozhodnete , že vy se této hry nezúčastníte a čekáte až se protistrana unaví, pak zjistíte , že vše je jen o penězích . Zaplatíte výkupné s nadějí, že zachráníte tvora jež jste přivedli na svět, od života kde dnes netuší co bude zítra , ze světa kde se večer opijí aby ráno šli do práce, kde se raděj neřeší vzdělání jen aby mohli mít peníze… Peníze, mají mnoho podob,ovšem nejsmutnější je když jsou lidé schopni za pár korun prodat i vlastní matku.
Konečně je klid vy chcete tomu tvoru dát to nejlepší , zahodíte hrdost i všechny předsudky jen proto aby jste jim dali to co potřebují, proto aby jejich život byl snadnější. Vždy je však něco za něco, ze začátku jste šťastní , pak máte někdy pocit, že to dítě vás neskutečně využívá , snažíte se tomu bránit, protože víte, že je ovlivněno dobou předchozí , pak přijde puberta a vy si říkáte, že to přejde, ale ono chce víc a víc a vy už jste v kolotoči a nechápe že to nejde, pokaždé z Vás udělá tu nejhorší bytost , protože nechápe, že mít se dobře a být pořád s Vámi je nemožné. Kompromis toto slovo je něco co sice umí definovat nikoli akceptovat, a když mu řeknete NE, pak hořííí . Začne Vás obvinovat z toho, že vše je vaše povinnost a chyba , že vy se nestaráte dostatečně a když mu náhodou spočítáte co stojí jeho výlety za tátou a že prázdniny u něj Vás vyšli na pár desítek tisíc, přitom se měl starat on , a že vy netrháte peníze na stromě ani nesbíráte na ulici , dozvíte se že si máte najít lepší práci , a je to všechno opět vaše chyba atd.. Vaše srdce pláče neb už neví jak dál , chce najít řešení a tak pátrá …
Pátrací akce je nejkrutější věc, která otevře najednou to, co skrýváte někde v podvědomí vašeho já a nechcete to vidět ani slyšet. Pravda je krutá ovšem nejbolestivější na ni je, když víte že musíte udělat něco bez čeho ten druhý nepozná, jak hluboce se mýlil. Zjistíte, že čím víc tomu dáváte, tím méně díku slyšíte a že vlastně slova milovaná maminka patří někomu jinému. Tam někde ve světe kde kdysi dávno zbloudila její dětská duše a tělo v roztrhaných tepláčcích s vyšmajdanými botami a špínou za nehty je vlastně po celou tu dobu, protože tam nemusí mít pravidla, tam nic nemusí a večer je tam zábava a nikdo nic neřeší. Co na tom, že když se všichni opijí nenechají na ni nit suchou, a vše co kdy udělala je špatně, co na tom, že inteligence tam umřela v zárodku , co na tom kodexy morálních hodnot jsou na minimální úrovni, ale je tam hezky a ona si může najít brigádu a vydělávat peníze a …. A zase sní , vůbec jí nedochází, že ji tam chtějí jen proto aby dostávali na ní výživné , že jim opět jde jen o peníze . Peníze, peníze, peníze pořád jen ty peníze , bohužel život je krutý, protože bez peněz to nejde a na to aby jste měli aspoň na to základní se prostě musí pracovat.
Uvědomíte si krutou pravdu o tom, že i když se budete snažit jakkoli chcete bude to málo a nic a všechno špatně, pořád to budou jen lži a fraška, některé děti by zcela jistě kandidovali v Hollywoodu na Oscara, má dcera by se jistě účastnila minimálně ve dvou kategoriích, nejlepší herecký výkon a pak nejlepší fantasy. Protože jedním dechem, Vám dokáže vyprávět story o lásce a lámání srdce, tak že ji uvěříte a zároveň Vás ještě obvinit z toho, že za vše můžete vy. Pak přijde den, kdy zjistíte onu krutou pravdu, vše je již dávno pečlivě naplánované, všichni se vším počítají a ještě má urvat rychle co může, zlomí Vám to srdce i duši. Posbíráte vše, co se rozsypalo a musíte s tím něco dělat, nebude to lehké, ale bude to jediná možnost. Když si lidé neváží, co mají, zákonitě o to přijdou… Čtu krutou pravdu , kde se dočítám, komu říká maminko, čtu její nejtajnější nitro, do nějž jsem se rozhodla vloupat, čtu to a slzy se mi valí po tvářích , ano čtu krutou pravdu, která neskutečně bolí .
Někdo by teď řekl " vydrž holka, nevzdávej to, ale …" ano je tady to "ale", rozumný člověk se střízlivým názorem by řekl "zabal to, tuhle bitvu nemůžeš vyhrát!" Tápu, snažím se najít řešení možného šachu, nechci se vzdát, protože miluji a dokud miluji doufám a pokud doufám, má smysl žít. Co však bude dál, nikdo z nás netuší, co se stane, když nepovolím a půjdu pořád dál?? Možná přijde zázrak, možná spousta špíny, možná nůž v zádech. "Schází mi dlaň, která hladí, laskavá slůvka co konejší, schází mi stín, který chladí, horečný spánek po nespánku včerejším …."