close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zrzka v Londýně den první …

31. října 2010 v 3:16 | Anny Goddess
Ráno jako z pohádky slunce svítí do oken a já se probouzím do hezkého dne, v noci mi nešlo usnout a tak jsem si přispala, hodiny ukazují devět , je čas chystat se na exkurzi Londýna. Jdu do sprchy, zapnu žehličku na vlasy na 210 stupňů aby se mi ty moje lokny hezky narovnaly s opatrností mi vlastní ji pokládám na parkety. Sprcha mě docela probudila, zabalena v ručníku začínám poletovat s taškou kosmetiky, abych i z xichtu vytvořila obličej, rozpouštím kadeře, najednou začne zvonit budík na mobilu, snažím se jej vypnout, když v tom má noha zajede přímo do rozpálené žehličky, mám nějak pošramocené senzory, zaznamenám tuto skutečnost jen proto, že se chci podívat, co mě tlačí pod nohou. Nó, skvělý nebolí to, ale určitě začne, mažu do sprchy a pouštím ledovou vodu , připadám si jako Agáta Hanychová , ale nemám přítele, ani auto, ani nevím, kde bych tady hledala nemocnici a zda bych se doplatila, bulvár o mé blbosti taky nenapíše a tak nořím nohu do ledové vody, pořád to nebolí , vytáhnu ji namrzlou, aaaaaaaaa začíná peklo , opět ji nořím zpět. Cesta na průzkum Londýna začíná vypadat dost nejistě, jela jsem sem tak dlouho, přece to nevzdám! Ještě chvíli máčím nohu v ledovce, pak ji vyndám a rozcházím peklo, zatím se tam objevil jen flek žádný puchýř, naštěstí nic. Pomalu ji vsunu do ponožky a nazuji botu, bolí to, ale dá se to vydržet, vyžehlím vlasy, vypnu tu zpropadenou žehličku a jdu. Venku prší, ale jen decentně a tak se ani neobtěžuji vytáhnout deštník, Londýnské metro je opravdu nářez, kam se hrabe Praha. Začíná být zábava, ve které hraje velkou roli má naprosto minimální znalost angličtiny. Pokud právě očekáváte, že napíšu, že jsem se totálně ztratila, nemýlíte se! Opravdu, jsem to zvládla a ztratila se. Najednou se přede mnou objevil park, bolela mě noha a měla jsem hlad, tak jsem tam zašla otřela si mokrou kovovou lavičku /mimochodem už vím proč v Anglii víceméně dřevěné lavičky ;)/ sedla si a vytáhla svačinku, sluníčko krásně hřálo a mě začali napadat divné verše , no a tak jsem je napsala. Nakonec jsem šla rovnou za nosem, kde se vzalo tu se vzalo metro a já nakonec dorazila zpět na hotel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.